Známé pravidlo, že všechno se vším souvisí, platí i v přírodě. Sázení exotických dřevin v městských parcích, ale i na venkově totiž vede k tomu, že ptactvo a hmyz ztrácí zdroj své potravy, což jim zajišťují jen původní regionální druhy dřevin. Před několika staletími měly exotické dřeviny punc něčeho originálního a zejména majitelé zámeckých parků se jimi chlubili. Podobnou roli hrály i v případě vysazování městské zeleně.
Negativní důsledky vysazování exotických dřevin
V současné době začínají být vzácnosti spíše původní domácí druhy. Ve většině parků a stromořadí kdekoliv v Evropě jsou k vidění stejné druhy. Původní dřeviny vytlačují platany, akáty, duby červené, túje, sakury či pajasany žláznaté. Díky této homogenizaci téměř nepoznáte, zda jste v Barceloně nebo Helsinkách. Je to alarmující jev tím spíše, že z parků a zahrad se začaly šířit některé nebezpečné, invazivní druhy dřevin, na úkor původních domácích rostlin.
Čím jsou exotické dřeviny nebezpečné?
Kvůli sázení nepůvodních dřevin, které se masivně šíří i do volné krajiny, přicházejí místní druhy živočichů o zdroje potravy. Například domácí druhy keřů dokážou poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptactva než dovezené druhy. U některých dřevin jsou ještě větší rozdíly. Proto by se měli odpovědní projektanti, zahradníci a komunální politici odpovědní za městskou zeleň zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů.
Co by se mělo vysazovat?
V posledních letech silně klesá biologická rozmanitost. Tento trend by měl člověk zpomalit návratem k původním druhům dřevin do městské a příměstské zeleně. Před dovozovými sazenicemi by se měla dávat přednost regionálním, které pocházejí nejen z České republiky, ale navíc i z lokality, která je co nejbližší místu výsadby. Takové dřeviny jsou adaptované na místní podmínky.
